Každá cesta je jen jednou z mnoha. Nikdy nesmíš zapomínat na to, že cesta je jenom cesta.
Jestli cítíš, že bys po nějaké neměl jít, nesmíš na ní za žádných okolností zůstat.
A abys měl jasno v hlavě a mohl to poznat, musíš žít ukázněný život.
Jedině tak pochopíš, že cesta je jenom cesta a že není žádná urážka pro tebe ani pro ostatní, když ji opustíš, jestliže ti tak velí tvé srdce.

Ale až se budeš rozhodovat, zda po cestě jít nebo ji opustit, nesmíš se nechat ovlivnit strachem či ctižádostí. Varuji tě. Každou cestu si pečlivě a vědomě prohlédni. Zkus ji tolikrát, kolikrát uznáš za vhodné.

A pak se zeptej sám sebe, jenom sám sebe, jednu otázku.
Je to otázka, kterou si kladou jen velmi staří lidé...: „Má tato cesta srdce?“...
Jestliže má, je to dobrá cesta. Jestliže nemá, není k ničemu.
Ani jedna z nich nikam nevede. Ale jedna z nich srdce má a druhá nemá.
Cesta té první je radostná. Dokud po ní jdeš, jsi s ní zajedno.
Ta druhá tě donutí, abys proklel svůj život.
Ta první tě posiluje, ta druhá tě oslabuje.

 

C. Castaneda – Učení dona Juana

 

Pokud jste se pokoušeli patřit tam, kam vlastně nepatříte, 

a neměli jste úspěch, měli jste vlastně štěstí. Můžete sice být vyhnancem, ale ochránili jste svou duši.

Když se někdo bezúspěšně pokouší někam patřit, dochází 

k podivnému fenoménu.

I když je vyvrženec odehnán, je zároveň vehnán do náruče skutečné duševní rodiny, čímž může být studium, umění nebo skupina lidí.

Je horší zůstat tam, kam člověk vůbec nepatří, než se ztracen nějaký čas potulovat a hledat duševní spřízněnost, kterou potřebuje.

Nikdy není chybou pátrat po tom, co člověk potřebuje. Nikdy.

 

C.P. Estés:

Ženy, které běhaly s vlky

 

 „My všichni jsme návštěvníci tohoto času, tohoto místa.
Jenom procházíme.
Důvod, proč jsme tady, je POZOROVAT, UČIT SE, RŮST, MILOVAT...
...a pak se vrátíme domů...“

 

Aboriginské přísloví

 

 

Andělský rituál

  • ...Je svobodným, zajištěným občanem země
  • neboť je uvázán k řetězu,
  • který je dost dlouhý,
  • aby mu zpřístupnil všechny okrsky země
  • a přece pouze tak dlouhý,
  • že ho nic nemůže vytrhnout z hranic země.
  • Zároveň je však také svobodným a zajištěným občanem nebes,
  • neboť je uvázán na podobně vypočtený nebeský řetěz.
  •  
  • Chce-li nyní na zem, škrtí ho nebeský obojek,
  • chce-li do nebe, pozemský.
  • A přesto může cokoliv a cítí to:
  • ba dokonce odmítá svést to všechno
  • na chybu při prvním připoutání…

 

 

Dávej pozor na své myšlenky,
neboť se stanou slovy.
Dávej pozor na svá slova,
neboť se stanou činy.
Dávej pozor na své činy,
neboť se stanou zvykem.
Dávej pozor na své zvyky,
neboť se stanou tvým charakterem.
Dávej pozor na svůj charakter,
neboť on se stane tvým osudem.

 

Rabínská moudrost